podvazovací, zavinovací, rebozo, bengkung, "trojcípý" a další
Podvazování
bříška je jedním z nástrojů péče o bříško během šestinedělí. Na
seminářech vždy venujeme čas podvazování, protože je to tak jednoduchý,
dostupný nástroj a při tom podpora a komfort, které dokaže poskytnout ,
jsou náprosto neocenitelné.
Podvazujeme bříško vždy, když vstáváme z
postele, nemusíme být podvazaní pořád, pokud ležíme.
Kdysi dávno...
pro mě je to dost dávno :),
bylo to před 19 léty, když se nám měla narodit první dcera, příšla za
mnou babička manžela a dost stručně, jako by to bylo jasné, známé a
samozřejmé, jakoby jenom dělala rekapitulaci, řekla, co mám a nemám
během šestinedělí dělat a donesla pár věcí, byl tam i svivalník. Prý
nemá ten právý, protože když se stěhovali z Ruska, někde od Uralu,
nebylo na to ani pomyšlení, ale když už v mém rodném Chersonu babička
pracovala na textilním kombinatu, tak tam vybrala vhodnou látku a
odložila jí pro budoucí ženy svých vnuků. Vždy jsem si rad starších
vážila, snad i proto jsem se podvazovala, ač žádná z mých spolužáček
tenkrát to nědělala, alespoň o tom nevím. Po císařském řezu to bylo
velmi vhodné a vždy po podvazání jsem cítila úlevu a pohodlí, teploučko a
útulno- byl březen-duben, však víte jaké je počasí v tomto období.
Podvazovala
jsem se i po porodu druhé dcery, i po zrození třetí dcery také. Tak
jsem měla tři ukrajinská šestinedělí a potom jsem se s dcerami
přestěhovala na Moravu a po narození čtvrtého dítěte, syna, nějak se to
zvrtlo. Synek neměl ani měsíc a my jsme již cestovali na Ukrajinu,
svivalník jsem neměla a nějak jsem na něj pozapomněla. Po zrození páté
dcery zase jsem se brzy vrátila k aktivitám, k činnosti, bylo hodně
starostí a "najednou" a "zněčehonic" (určitě ne najednou a ne z
nečehonic) bylo mi těžko, i smutno, i fyzicky- všelijak. Narazila jsem
na informace o poporodní péči, kterou zdělovala Anna Gedre a potom i
další a příšlo pochopení "AHA!" Toto potřebuji. Toto mi chybělo,
chybí!"- pravidelná péče v šestinedělí i to podvazování! Své šesté a sedmé šestinedělí jsem pečlivě naplánovala a krásně prožila.
Již
dost proslavená reboza většinou jsou krátká- 2-2.4-2.7m, málo kdy se
podaří najít dlouhé rebozo. Ale inspirovaly mě ukrajinské "rušnyky",
právě byly cca 3m dlouhé a dalo se s tou délkou dobře pracovat.
Ze
začátku jsem dělala šátky hlavně pro poporodní období, ať už podvazovací
šátky nebo svivalníky pro rituál poporodního zavinování, ale když si
žena objednává šátek dřív, tak stihne ho využit ještě během těhotenství.
Znám ženy, které již stihly použit své poporodní šátky opakovaně,
také ty, které již pujčuji svůj šátek kamarádkam, i ty, které se při
volbě šátku radily se svými sestrami, protože chtějí aby šátek koloval v
rodině. Je to na každé. Já si nedovedu představit, že nebudu mít
šátek k dispozici. Na cesty beru "rychlý" šátek, ale když je období
sklizně nebo dlouho sedím u šicího stroje, tak radši používám 7m dlouhý
šátek- pro "pořádné podvazování". Benkung mám ráda i moc se mi líbí, je
mi v něm příjemně, ale necítím potřebu jej používat.
Benkungem obvykle
se zavinujeme na celý den.
Benkung a muži Mám
případy, kdy benkung používali muži. Co je k tomu vedlo? Radikulitida,
bolestí zád po větší námaze, po operaci páteře, zánět nebo "toulavé"
ledviny. Muži mají radši pořádně zabalit se do benkungu a mít to po celý
den zafiksované, než pořád se podvazovat "rychlým" šátkem. Je ale ještě jeden týp šátku, který muži mají rádi ještě víc, než bengkung. Je to speciální šátek, který má pracovní název "trojcípý". Pro svoji funkčnost je oblíbený u odborníků (fyzioterapeuti, porodníci, porodní asistentky), kteří "neřeší třásničky a barvičky, ale by to fungovalo".
"Trojcípému" šátku také říkám "obvaz na bříško", protože je delší a úžší a krásně se s ním bříško tvaruje. Může být ovinut povrch oblečení a vypadat jako těhotenská vstavka do oblečení, nebo jako široký pás. Také může být skryt od pohledů, ovinut povrch tilka, nebo trička, ale být schován pod košíli, svetrem, šatámi.
O technikách použití šátků pro rebozo-mašáž přečtete ve knize
CZE
